Seznamte se se starověkým Římem prostřednictvím panáčků Playmobil. Přichází nová série, ze které si můžete objednat už dnes.

 

 

 

V době vzniku Římské říše žili v okolí řeky Tiberu Latinové, Etruskové a Sabinové. Tyto kmeny se zabývaly řemesly a zemědělstvím.
  Řím založili podle pověsti bratři Romulus a Remus. Dvojčata odkojila vlčice. Romulus se stal prvním králem města, které po něm dostalo jméno Řím (Roma).

Řím byl založen cca
roku 753 př. n. l. jako malá osada u Tiberu. Historici se domní-
vají, že k velkému
rozvoji města došlo během dalších 150 let.

 

 

 

 

Římské obyvatelstvo vznikalo postupně smíšením příslušníků různých kmenů.
Ve starověkém Římě vládli králové,
senátoři a císař.

 

 
Během mnoha válek rostla
moc Říše římské. Mnoho zemí
v Evropě, severní Africe i Asii bylo ovládnuto Římany. Z Říma se stala světová velmoc.

 

Písmena SPQR
jsou zkratkou
Senatus Populusque Romanus - senát a lid římský.
Zkratka se nacházela na mincích a praporech legií. Nyní je ve znaku Říma.

 

 
V každém římském městě byla velká kruhová aréna, které se říkalo amfiteátr. Pro pobavení diváků v nich např. bojovali gladiátoři nebo se pořádaly závody vozů tažených koňmi. Největší aréna stála v Římě a jmenovala se Koloseum. Byla postavena v letech 70 až 80 našeho letopočtu.

 

Gladiátorské hry měly původně poslání pohřebních slavností. Až později staly pouze krvavou podívanou v amfiteátrech a rozšířily se po celé římské říši. Pro krutost, s níž se s gladiátory zacházelo, stávala se jejich střediska někdy ohniskem vzpour otroků (Spartakus). Obecně se má za to, že gladiátoři bojovali až do úplné smrti. To ale platilo pouze v počátcích zápasů, kdy bojovali jen zločinci. Vycvičit špičkového gladiátora totiž bylo nesmírně nákladné a lidé si jednotlivé gladiátory oblíbili, dokonce na ně sázeli. Proto na život a na smrt bojovali pouze váleční zajatci a zločinci.

Závody čtyřspřeží byly ve starověkém Římě také velmi populární. Závodilo se na tzv. hipodromech. Už tenkrát se jednalo o velmi profesionální sport. Vozatajové, koně i vozy patřili k jedné závodní stáji, která měla vlastní barvy, fanoušky, trenéry, kováře. Vozatajové byli často otroci, kteří si mohli
za vítězství koupit svobodu. Závodilo se na lehkých vozech tažených čtyřmi koňmi zapřaženými vedle sebe (kvadriga). Bylo velmi těžké a vyžadovalo to mnoho zručnosti, udržet kontrolu nad vozem v plném trysku. V obrovské rychlosti závodilo 12 vozů na 7 kol. V zatáčkách docházelo
k těžkým nehodám. Po dotyku roztočených kol
byly rozlomené vozy často katapultovány.

 

 
Podle kartaginského vzoru byla postavena nejvýznamnější římská válečná loď galéra. Byla podle potřeby poháněna větrem nebo řadou vesel, u kterých sedělo několik veslařů. Na přídi měla galéra pod čarou ponoru mohutný hrot, který sloužil k proražení boku nepřátelské lodi při čelním útoku. Na palubě byli připraveni vojáci k obsazení nepřátelské lodě. V dobách míru chránilo římské loďstvo námořní cesty před piráty.

 

 

 

Svou velikost získala římská říše díky svému silnému vojsku. Bylo to první profesionální vojsko
v dějinách. Základní
jednotkou byla legie.
Ta se skládala z 10 kohort
po 500 mužích.
Kohorta byla tvořena šesti centuriemi po cca 80-100 vojácích (počet mužů kolísal). Kohortě velel tribun, centurii centurion-setník. Legie sloužily k dobývání nových území
i k obraně říše.

Bohatě zdobená žerď sloužila jako znak legie. Pokud došlo
k její ztrátě, znamenalo to
pro legii velkou hanbu.

 

Římští vojáci se nazývali legionáři.
V armádě dostávali stálý žold, být legionářem bylo atraktivní pro muže
z chudých římských rodin. Legionáři vlastnili občanská práva, museli umět číst, psát i počítat.
Po 20 letech služby dostali legionáři peněžitý obnos na stáří a pozemek.
Na válečných taženích
si římští vojáci budovali opevněné tábory, kde přespávali ve stanech
a později v dřevených chatrčích. Tábory legií se budovaly zpravidla
na návrší v okolí dobývaného města, aby vojsko získalo  strategickou převahu
a přehled.

 

Římané vynalezli mnoho nových zbraní. Dokázali dobýt i města, která byla chráněna vysokými hradbami. Nejúčinnější při dobývání byly obléhací věže. Byly vyšší než hradby, vpředu měly mohutné beranidlo k prorážení zdí. Když byla tato věž přesunuta k hradbám, uvnitř schovaní vojáci přes padací můstek napadli obránce města.

Při přibližování k nepříteli nebo
při obraně používali někdy vojáci speciální formaci zvanou želva - určitý počet mužů vytvořil útvar ze všech stran obložený štíty a vojáci uvnitř zdvihli své štíty nad hlavu tak, že vznikl pevný kompaktní čtverhraný nebo kruhový obrněný útvar.

 

Kdo byl tribun? Velitelský sbor legie tvořili vyšší důstojníci - tribuni. Původně šlo o funkci čestnou, později tribuny jmenoval sám císař. Tribunů v legii bylo celkem šest. Po několika letech vojenské služby zpravidla odcházeli do senátu, kde pokračovali v politické kariéře. Chochol na přilbě měl tribun umístěn podélně.
Kdo byl centurion? Centurioni - setníci byli základním velitelským kamenem legie. Každé centurii velel jeden centurion.
Pro dosažení hodností a poct bylo nutné prokazovat neustále nevšední odvahu,
iniciativu a schopnosti, často též
nebezpečně riskovat. Chochol na přilbě měl centurion umístěn příčně.
Výzbroj římského legionáře tvořil krátký meč
(cca 70 cm), kruhový nebo čtvercový štít
a těžké kopí/oštěp (cca 2 m). Krunýř
z kovových plátků sloužil k ochraně horní části těla. Přilba ochraňovala hlavu, obličej a krk. Nebránila ve výhledu a bylo v ní dobře slyšet.
Pod brněním měli vojáci vlněnou tuniku, která dosahovala téměř ke kolenům.

 

 

 

 

Zdroje:
www.playmobil.com www.seznam.cz antika.avonet.cz
www.wikipedia.cz www.cojeco.cz www.crg.cz
www.ageofkings.3web.cz

Název stránky: Poznej život starých Římanů
Zpět


© 2004-2011, www.panacci.cz - Internetový obchod PLAYMOBIL, e-mail: info@panacci.cz
Jan Bouček, Legionářů 722/40, 182 00 Praha 8 - Ďáblice, IČ: 69494169